Rozvod? Si si istý, že iná možnosť už nie je?


Když jsem se ten večer vrátil domů moje žena podávala večeřy, chytil jsem jí za ruku a řekl jí: ,,Musím ti něco říct.“ Ona si sedla a začala vklidu jíst a já opět uviděl bolest v jejic očích.

Najednou jsem nevěděl co říct, musel jsem ji ale říct co jsi myslím. ,,Chci se rozvést.“ prohodil jsem chladnokrevně. Nezdálo se že by se jí to dotko. místo toho jse mě jemě zeptala proč ?

Vyhýbal jsem se její otázce což ji hodně naštvalo. Hodila po mě jídelní hůlky a zakřičela na mě:,, Ty zkrátka nejsi chlap.“ Tu noc jsme spolu už nepromuvily. Zatímco spala přemýšlel jsem co jí řeknu protože jsem věděl že chce vědět co se stalo s naším manželsvím. Sotva jsem ji mohl říct že moje srdce ztratila a že patří Jane. Nemyloval jsem ji (manželku), jen jsem ji litoval!

S hlubokým pocitem viny jem jí navrhl rozvodovou dohodu stálo v ní že by mohla vlastnit náš dům, naše auto a třicet procent z naší společnosti. Podívala se na něj a pak roztrhala .,,Z mé ženy se kterou jsem strávil 10 let se pro mě stal cizinec“. Bylo mi líto její promarněného času, zdrojů a energie, ale nemol jsem to změnit, kvůli tomu co jsem řekl Jane kterou jsem tak draze miloval. Nakonec předemnou začala hlasitě vzlikat což jsem přesně čekal. Pro mě ten pláč vlastně znamenal že mě dává volnost. Myšlenka rozvodu která mě již několik týdnů napadala se zdála být pevnější a jasnější.

Další den jsem přišel opravdu pozdě, potkal jsem ji u stolu kde něco psala. Byl jsem však velice unavený protože jsem byl celý den s Jane a hodně jsme toho zažili .Proto jsem šel rovnou spát aniž bych se najedl. V noci probudil a moje manželka stále něco psala, zkrátka mě to nezajímalo tak jsem se otočil a spal dál.

Ráno mi řekla své podmínky rozvodu. Odemě nechtěla nic ale chtěla měsíční výpovědní lhutu před rozvodem. Poprosila mě abychom se pokusili žít ten měsíc tak normálně jak to jen půjde. Měla pro to jednoduchý důvod: náš syn měl zkoušky ten měsíc zkoušky a ona ho nechtěla znepokojovat našim rozbitím manželvsím.

Pro mě to bylo přijatelné . Žádala mě však něco víc, požádala mě o to abych jí připomněl jaké to bylo když jsem ji přinesl ze svadby do našeho pokoje. Prosila mě abych ji každý den nosil ven z loznice až k venkovním dveřím každé ráno. Myslel jsem, že se zbláznilo. Chtěl jsem aby naše poslední dny byly snesitelnější a tak jsem přijal její prazvláštní prozbu.

Pověděl jsem Jane o podmínkách mé ženy, hlasitě se zasmála jelikož ji to přišlo absurdní. Poté řekla opovrženě :,, Nezáleží co zkouší za triky ale měla by tomu rozvodu čelit“groom-carrying-bride-over-threshholdg

Od té doby co jsem jí řekl o rozvodu jsme se ani nedotky. Proto když jsem jí poprvé vynášel z dveří vypadali jsme dost neohrabaně. Náš syn nás povzbuzoval ,,taťka drží mamku v náručí.“ Jenže vě mě to vyvolalo bolest. Z ložnice do obývacího pokoje,až ke dveřím, jsem jí nesl přes deset metrů . Zavřela oči a řekla potichu: ,, Neříkej o tom rozvodu synovy. Přikývla jsem, ačkoly jsem se cítil poněkud rozrušený. Postavil jsem ji za dveře. Pak jsme jeli oba do práce. Já jel sám autem a ona šla čekat na autobus.

Druhý den to pro nás bylo mnohem snaší. Opřela se o mou hrud a já ucítil vůni její blůzky. Uvědomil jsem si, že jsem se na ni pořádně nepodíval už delší dobu a došlo mi že ona už znovu neomládne. Měla jemné vrásky na tváři a vlasy už začínaly šednout! Naše manželství se na ní podepsalo. Na chvíli jsem se podivil nad tím, co jsem jí udělal.

čtvrtý den, když jsem ji zvedal, cítil jsem že se k sobě začínáme vracet. Byla to žena, která mi dala deset let svého života strávených s ní. Pátý a šestý den, jsem si uvědomil, že náš intimní vztah roste. Neřek jsem o tom Jane. Bylo to jednoduší ji nosit po měsíc a ten ubýhal. Přišlo mi že mě její každodenní zvedání zlepšuje fyzičku. Protože její zvedání bylo stále lehčí

Jedno ráno si vybírala oblečení. Zkoušela si nějáké šaty, ale pak si povzdechla: Všechny šaty jsou mi velké. Najednou jsem si uvědomil, že hodně zhubka a to byl důvod proč se mi stále lépe zvedala.

Najednou mi došlo kolik hořkosti a bolesti co jsem jí způsobil pohřbívá ve svém srdci. Podvědomě jsem ji pohladil. Zachvíly přišel náš syn a řekl: Je čas mámu vynest ven. Vynášení mámi se pro ně stalo nedílnou součástí života. Moje žena ukazala sinovy ať jde blíž a silně ho objala. Otočil jsem se protože jsem se bál že by to na poslední chvíli mohlo změnit můj názor. Pak už jsem ji držel v náručí a nesl ji, Její ruka mi jemně a přirozeně obepínala krk a já ji pevně držel stejně jako na naší svatbě.

Její váha mě stále více znepokojovala.Když jsem jí poslední den držel byl pro mě každý krok těžký. Náš syn odešel do školy. Držel jsem ji pevně a řekl jsem:,, Nedošlo mi že náš život postrádal intimitu. Pak jem odjel do kanceláře…. Vyskočil jsem z auta tak rychle že jsem ani nezamkl. Bál jsem se totiž ze bych mohl zase změnit názor. Jane otevřela dveře a řekla jsem jí,, Promiň Jane, já už se nechci rozvádět.“

Celá ohromená se na mě podívala šahla mi na čelo a řekla:,, nemáš horečku?“ Otrhl jsem jí ruku z čela a řekl:,, Je mi to líto, Jane, ale já už jí nechci opustit“. Moje manželsví bylo nudne asi proto že jsme si necenili detailů v našich životech, ale né proto že by jsme se neměly rádi. Uvědomil jsem si že jsem si manželku přinesl domů a mám s ní být dokud nás smrt nerozdělí.Zdálo se že se najednou Jane probrala k životu. Dala mi facku a pak hlasitě zabouchla dveře a začala brečel. A já pak odjel. Pocestě jsem zašel do květinářsví koupit kytky pro ni.Prodavačka se mě zeptal, jestly jí chci něco napsat na kartičku. Usmál jsem se a napsal, Odnesu tě každé ráno do nás smrt nerozdělí.

Když jsem ten večer přišel domu běžel jsem nahoru s kiticí v ruce a u usměvem na tváři jenže jsem svoji ženu našel v postely mrtvou. Moje žena zápasila s Rakovinou už měsíce ale já byl tak zaneprázdněn Janou že jsem ji vůbec nevnímal. a Ona věděla, že brzy umře, ale chtěla mě uchránit od negativní reakce našeho syna. Protože jen díky ní jsem alespoň v jeho očích milující manžel….

Malé detaily vašeho manželského života je to na čem opravdu v vztahu záleží. Můžete mít vilu, auto, nebo tučné konto, ale to vám štěstí nepřinese.

Věnujte partnerovy čas, a skrz intimní maličkosti budujte opravdu štastné manželsví.

Nemusíte to zdílet. Nic se vám nestane, ale pokud to uděláte můžete zachránit manželsví. Mnoho lidí to vzdá protože si neuvědomí jak blízko jsou k cíly.

Pamatujte, láska je ten jelepší poklad na zemi. Bezní je tu nic, a s ní všecho. Láska nidky nezahyne i když jeho/její kosti leží v zemi. Je to stejné jako s vůní satanového dřeva, jeho vuně nevyprchá dokud není uplně rozdrcena, sejně jako duše která je základem lásky je nezničitelná a proto věčná.
Krása pomine ale láska nikdy!

článok pochádza z FB stránky PinkCross Slovensko

Reklamy

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s